JAK NEKONČIT PROJEV aneb PROČ UČIT STUDENTY, CO NEDĚLAT? (část 1.)

Tento blogový příspěvek je rozdělen na dvě části a v každé z nich si kladu jiný cíl. V první části bych rád informovoval o tom, jak nekončit svůj projev – komtr relevantní. Jedná se o mnou doplněný překlad části knihy Chrise Andersona (kurátora konferencí TED) TED Talks: The Official TED Guide to Public Speaking. V druhé části bych rád inspiroval k zamyšlení se nad tím, proč může být didakticky užitečné učit lidi negativním vymezením – učitelsky relevantní.


9 TYPŮ JAK NEKONČIT PROJEV PODLE CHRISE ANDERSONA

Když už jste drželi pozornost lidí během celého vašeho projevu, nezničte si to nevýrazným, či vysloveně špatným závěrem. Říkáte si, jak byste mohli zkazit X minut skvělé řeči posledními 20 vteřinami? Jednoduše. Jak vysvětluje Daniel Kahneman ve své knize Myšlení pomalé a rychlé, to, jak si lidé pamatují události, se může velmi lišit od toho, jak je zažili.

A když jde o vzpomínání si na něco, to důležité je právě to, jak si lidé událost pamatují. Ve zkratce, pokud závěr projevu není zapamatovánihodný, hrozí, že v propadlišti paměti zapadne projev jako celek.

1. „Dobrá, vidím, že můj čas vypršel, takže na tomto místě bych rád skončil.“
Komentář v hlavě publika: „Takže tím chceš říct, že toho máš ještě hodně, co si nám chtěl říct, ale neřekneš, kvůli tvému špatnému plánování?“

2. „Nakonec bych rád poděkoval svému skvělému týmu, tady vidíte jejich obrázek: David, Joanna, Gavin, Samantha, Lee, Abdul a Hezekiah. A také bych rád poděkoval univerzitě a mým sponzorům.
Komentář: „Jak milé, ale znamená to, že se o tyhle všechny zajímáš více než o předání své myšlenky a více než o nás, tvé publikum?“

3. „Takže, vzhledem k důležitosti této věci, doufám, že začneme o tomto tématu vést společnou konverzaci.“
Komentář: „Konverzaci? Není to trochu slabé? Co by jako mělo být výsledkem této konverzace?“

4. „Budoucnost je plná výzev a příležitostí. Každý zde v sále má ve svém srdci sílu přispět změně. Sněme společně. Buďme změnou, kterou chceme vidět ve světě.“
Komentář: „Moc hezký sentiment, ale tyto klišé opravdu nikomu nepomůžou.“

5. „Zakončím svůj projev tímto videem, které dobře vystihuje můj záměr.“
Komentář: „Ne! Nikdy! Nikdy nekončete videem. Skončete vámi!“

6. „Takže, to shrnuje mé argumenty, jsou nějaké dotazy?
Komentář: „Nebo také: jak si sám zničit potlesk publika.“

7. „Omlouvám se, ale bohužel jsem neměl čas probrat některé ze zásadních věcí, ale doufám, že jste si o tématu stihli udělat alespoň trochu obrázek.“
Komentář: „Neomlouvej se! Lépe plánuj! Tvoje práce je udělat co nejlepší projev v daném čase a prostoru.“

 8. „Na závěr bych chtěl jenom podotknout, že naše společnost by tento problém nejspíš mohla vyřešit, kdyby měla potřebné zdroje. Máte ve svých rukou moc změnit s námi svět.“
Komentář: „Aha. Takže to celé vlastně byla fundraisingová kampaň?“

 9. „Moc děkuji, byli jste skutečně výjimečné publikum. Užil jsem si každičký moment, který jsem tady s vámi mohl být. Budu na tuto úžasnou zkušenost vzpomínat dlouhou, dlouhou dobu. Byli jste tak trpěliví a já vím, že to, co jste dnes slyšeli, si odnesete s sebou a uděláte s tím báječné věci.“
Komentář: „“Děkuji“ by bohatě stačilo.“

Můžete vyzkoušet aplikovat na vaše projevy a evaluace na komtru, na prezentace v dílně, a pokud věříte na přenos znalostí ze školy do reálného světa, tak ideálně i tam 🙂
Vaši,
Chris Anderson a Petr Sucháček